A poslední, nejstarší z mých ratolestí, se dočkala výletu 1:1 s maminkou. Neplánovala jsem, že to bude v tak velkých intervalech, že cyklus potrvá bezmála rok. Ale tak byla jistá omezení a překážky, co nás během toho roku potkaly. Protože se zdá, že už děti zvládnou v pohodě s noc s jakoukoliv zodpovědnou osobou, mohlo by příští 1:1 být moje a manžela. Po krásných více než třinácti letech bychom si to určitě zasloužili, tak snad se dočkáme.
Zdravím po pár měsících znovu z Tel Avivu! Jak David viděl fotky, co jsme tu pořídili s Jakubem, měl jasno, že chce taky sem. Navíc tu bydlí jeden z jeho dospělých nevlastních bratrů, kterého strašně moc chtěl potkat a na páteční grilovačce jsme dohodli, že by to mohlo klapnout. Před chvílí jsme se vrátili ze společné tříhodinové procházky přístavem. Takhle k večeru a pak po setmění bylo úplně nádherně. Od moře svěže foukalo a úžasnou atmosféru si spolu s námi užívaly tisíce lidí. Surfing, koupání, běhání, kola, koloběžky, venčení psíků, rodinné výlety. Tel Aviv přispěl nemalým dílem k tomu, že jsem se do téhle země zamilovala. Moje první návštěva Izraele v roce 2008 byla právě sem! Pořád mi přijde úžasný, ač mám dojem, že je to „město mladých“.
Prubli jsme jiný hotel, ať zas vyzkoušíme něco nového. Zatím nejsem nadšená, ale třeba mu body vylepší snídaně a bazén na střeše, kam minimálně David zítra vleze.
