To zas bylo logistiky dneska. Ráno s nejstarším na zkoušku do muzikální třídy. Připravoval se na to den předtím, celých pět minut, tak nevím, jestli si vůbec zaslouží, aby to dopadlo 
. Pak na terapii s juniorem, cesta zácpou zpátky. Neumím si představit, jak to bude vypadat, až prázdniny skončí, protože teď by na silnicích pořád ještě mělo být míň lidí. Hodinu doma a znovu na další terapii. Navigace mě táhla arabskou vesnicí, kde už takhle nerada jezdím, ale tak zas vím, že tahle konkrétní cesta je snadná a hlavně široká. No jenže jak na potvoru když už jsme tak tak byli venku, postavili nám přímo před nosem silničáři kužely a nazdar, zavřeno, otočit. Navigace sice bleskově našla náhradní cestu, jenže ta už byla právě těmi úzkými uličkami, co tolik nesnáším. S Boží pomocí se nám odtamtud povedlo vymotat s pouze pětiminutovým zpožděním.
Giyora zatím vyrazil s Hančou a Kubou opačným směrem na akci konce léta. Slibovali věděcké pokusy, výtvarné aktivity a lehkou večeři (proto chtěl i Kuba). David mezitím trpělivě čekal doma, až dorazíme. Vědecký pokusy by ho lákaly, ale zodpovědně místo toho šel studovat s rabínem Tóru.
Po návratu domů mě junior ještě přesvědčil k návštěvě bazénu. Fyzické aktivity měl málo a potřebuje hodně, takže jsem souhlasila. Prvně jsem ho tam s kamarádem nechala dvakrát na pár minut samotného. Nová plavčice vypadala extra zodpovědně a bylo tam dost rodičů, co by mohli zavolat, kdyby něco. Já utíkala do knihovny pro potravu knihomolům. Čtyři knihy vrátit, čtyři půjčit. Doma jich prý máme ještě dvanáct. No potěš, snad je najdeme.
Mates byl v bazénu nakonec až do zavíračky, po které ho maminka kamaráda hodila domů. K mé lítosti mu to nepomohlo usnout dřív než v obvyklých půl jedenácté. Ale dneska se nebylo, co divit, do půl desáté se tu hrabal v misce hummusu, co dostal k večeři, a pokukoval po seriálu, co sledovali starší bratři.
Hanča mi s nadšením prezentovala papouška a podivný lektvar, co připravila na akci. Teď sedí na koši s prádlem, co ještě potřebuju srovnat. Papoušek, ne Hanička
.
Kuba byl spokojenej z večeře a kupodivu si papouška taky vybarvil.
A teď rychle spát, zítra se vstává na budíka, abychom byli v devět u koní 
.
