A zase na šabat hezky doma. Před vstupem šabatu jsme stihli menší rodinnou oslavu. Zas jedna ratolest o rok starší 
. Po dlouhé době jsme viděli babičku a dorazili i bratranec a sestřenice dětí. Večeřeli jsme brzy, všichni chválili především manželovu smaženou rybu. Jinak byly také dětmi oblíbené masové koule a pečené kuře, co nechybí snad nikdy.
V sobotu jsme spali dlouho, děti ještě fungují v českém čase. I tak mi ráno připadalo, že snad nevstanu, svaly dost bolely. Během dne se to vylepšilo, ale byla jsem ráda, že si nikdo nevzpomněl na bazén vesnice. Určitě tomu přispělo, že Giyora s prcky vlez do bazénu na zahradě a dostatečně se vyblbli tam. Jinak se zas hrály Monopoly všech možných druhů (už se nám sešly tři různé) a další deskové a společenské hry, co děti natahaly do obýváku.
Dle českého času šly i spát, takže tu sedím takhle pozdě… Zítřek je jediný den v následujícím týdnu, kdy bychom mohli vyjet někam na výlet. Ale ještě jsme nevymysleli kam, tak nevím, jestli to klapne. A taky, jak se ráno budu cítit.
