Mám za sebou první den „dovolené“, který nebyl tak příšerně vyčerpávající. Další příliv izraelců do hotelu zřejmě způsobil, že děti už se cítí jako doma, a je těžší a těžší je tišit a korigovat. Hanča zas překvapila nepříjemně časným budíčkem (že mě to pořád překvapuje, co?), ale hodinku vydržela v posteli, než se začali trousit i ostatní.
Tak abych řekla něco zpětně k té cestě. Let byl v pět ráno, což znamená být ve dvě na letišti. A protože to máme na letiště necelé dvě hodiny cesty, museli jsme vyrážet kolem půlnoci od nás. Hanička měla naspané hezké tři hodiny, chlapci mezi hodinou a půl a dvěmi, my s mužem po půlhodinkovém šlofíku nebo spíš marné snaze o něj. Předpoklad byl, že vydrží vzhůru po cestě na letiště, a pak prospí let. Jenže jaksi jsem zapomněla na to, že během čtyřhodinové cesty se nějakou dobu stoupá, klesá a roznáší občerstvení a že až tak moc spát nejde. V autě cestou na letiště si chlapci zdřímli, Hanča držela. A držela až do konce stoupání v letadle, kdy si milostivě zdřímla na hodinu a půl. Mně se povedlo klimbnout na půl hodiny. Když jsem se probrala a došlo mi, že znovu už se spát nebude a dlouho ne, zpozorovala jsem, že paní před námi zapadá do profilu češky žijící v Izraeli, co znám z facebooku . Na holčičky mluvila česky a když se profláklo, že umí i hebrejsky a následně ještě jméno té starší z nich, bylo jasné, že jsme se po dlouhých letech potkaly osobně. Na rozdíl ode mě byla na cestu perfektně vybavená a holčičky ochotně sdílely svoje hračky s Haničkou. Pospávající cestující z hovorů malých slečen od šesté ranní asi nadšení nebyli, ale jsem si jistá, že nebýt nových kamarádek před námi, bylo by to o mnoho horší…
Kluci, co seděli kus dál ode mě okolo Giyory, spali zas o něco víc než my holky.
Let byl na čas, v cíli na nás čekalo auto a později pokoj hodně přes naše očekávání. Děti vydržely vzhůru až do večera, v sedm jsme my s manžeem úplně vyřízení usnuli spolu s nimi…
V pátek jsme se už vydali na výlet (malá nápověda pro znalé na fotografii ;)), ale o tom zítra.
Kočky i králíci jsou prý v pořádku, což jsou ale jedny z mála z optimistických zpráv z domova… Datum návratu se blíží, tak doufáme, že se let uskuteční, a že se nevrátíme do nějaké extra šlamastiky.
