Dneska opravdu probíhala normální výuka. Děti dojely bezpečně do školy a dostavilo se jich 80 procent. Většina chybějících byla právě z místa, kde bydlíme my. Do školy se sjíždí z několika vesnic z nichž dvě jsou přímo přilehlé škole. Za rizikovou se vnímá hlavně cesta. Čím je kratší, tím je větší pravděpodobnost, že rodiče děti dovezou. Od nás to není daleko, sotva deset kilometrů, ale v ranních zácpách se to protáhne i přes půlhodinu. Na mě příliš. O tom, že bych je usadila do školního autobusu, neuvažuji vůbec. Tam je to při siréně lehnout pod sedačku 
.
Každopádně dle dopisu ředitelky distribuovaném ve whatsapp skupinách měli přítomní žáčci normální studijní den. Křížila se veselá atmosféra podobná shledání po letních prázdninách se smutným dnem, kdy se připomíná Holocaust. Děti dorazily v bílých tričkách, v deset stály dvě minuty na sirénu, co se rozezněla jako každý rok celou zemí. Následoval ceremoniál, který připravili žáci šestého (v Izraeli posledního) ročníku.
My doma zapomněli hlídat čas a při rozeznění sirény junior startoval do mamádu. Starší to ale nezblblo, tak se poctivě stálo i u nás.
Raketové a dronové útoky neustávají, ale až na výjimky se týkají jen míst blízko hranic. Na Nahariyi to dnes letělo dvakrát, na Karmiel jednou, v obou případech pozdě odpoledne. Jestli se situace nezhorší, v pondělí už ty svoje poklady odvezu do školy také 
.
Na dnešek jsem spala dobře, ale i tak jsem se ráno probudila úplně rozbitá. Jak s kocovinou – až na to že jsem nic nepila. A ne, těhotná na sto procent také nejsem, čtyři nám víc než stačí 
. Možná se tělo po ohlášení návratu do normálu rozhodlo, že může vypnout pohotovostní režim, a rozsypat se, jak se na takový válečný stav sluší a patří. Navíc když malá je v péči vřelých vychovatelek a kluci se tu o sebe jakž takž postarají. Dokonce trochu i o mě.
Pořád to není žádná sláva, končetiny podivně těžké, v hlavě hučí, žaludek na vodě. Ale lepší se to. Tak jdu spát a budu doufat, že se zítra ráno probudím v plné síle.
Na fotce záznam domácí výuky, ke které se mi je dneska povedlo přesvědčit.
