Zpátky z nákupu, co byl naplánovaný na dopoledne. To druhé dopoledne, co jsem tenhle týden měla mít pro sebe. Ne, nevyšlo to. Takže jen stručně, protože mě čeká ještě pár „drobností“, co tu musím zvládnout, než zapadnu. Měla jsem doma nakonec tři, čtvrtý byl na výletě a přijel až v pět odpoledne. Klika, že to zdaleka nebylo tak špatné, jako to někdy mezi půl šestou a půl sedmou ráno vypadalo. Pár hodin na to už bylo všem až zázračně dobře.
Krátce po poledni dorazil manžel a i když to nebyla velká posila (zas byl vyřízenej), pořád posila. Navíc přijel nečekaně brzy, sotva jsme mu stihli k uvítání připravit nepečený cheescake (Hanči nápad, kterého se nehodlala vzdát).
Odpoledne ve znamení odvozů na kroužky a zpět, pak na kole a kolečkové brusle na hřiště. V sukni, triku a žabkách mi v pět začala být zima, na konec května hodně chladné počasí. Ale brzy mě vystřídal manžel a já se mohla doma ohřát horkým kafem, které jsem si navíc vypila v úplném tichu! To sedlo.
Pak připravit Hanču do hajan, protože Giyora na víc než jí přečíst pohádku, síly už neměl. Na závěr nákup, kde jsem se ve frontě zas nevědomky ocitla za paní platící šeky – to vždycky znamená trable. Dneska mimořádně výživný zásek na půl hodiny. A den v čudu. Ale pořád celkem normální den, to se cení 
.
Nejlíp z nás se dneska měl určitě Jakub, co se se třídou procházel v oblasti Kineretu. Fotky z jeho výletu 
.
