Intenzivní, ale krásný den. Vešla se do něj kávička na pláži s manželem, co opět přijel brzy z práce. Přivezli jsme si i židličky a uvelebili se na prázdné pláži v Akku, co nejblíž šumějícímu moři. Manžel v přístřešku ve stínu, já proti němu na sluníčku. Takhle si představuji pohodu. Kéž by to vyšlo častěji 
.
Princezna se po návratu ze školky hned máchala v bazénu a později odpoledne jsem ještě polovinu smečky vzala na hřiště, zatímco druhá zůstala na zahradě u bazénu s manželem. V dálce to dunělo a bouchalo, ale dostali jsme dopředu upozornění, tak to s nikým nehýbalo. Ač na jihu Libanonu ničení munice a tunelů způsobilo slabé zemětřesení.
Dneska víc fotek než textu, nějak mě to množství vjemů unavilo 
. Člověk si musí zřejmě znovu přivyknout po tak dlouhém období na pár metrech čtverečních 
.
