Právě jsem se vrátila z oslavy narozenin princezniny spolužačky ze školky, tak jen fofrem před šabatem. Příměří drží, 18 hodin ticha po celé zemi! Teprve před hodinou jsme dostali aktualizaci bezpečnostní situace a oficiálně se vracíme do „zelené“ neboli normálu. Zas na nějakou dobu…
Na skok k moři by to nebylo, protože fouká ukrutně silný vítr, ale někam jinam bychom určitě zaskočili – kdybychom nezačali ráno smutnou zprávou. Dobré kamarádce Giyory zemřela maminka. Kamarádka je v manželově věku, maminku celá parta pamatuje, protože byla výraznou postavou jejich dětství a dospívání. Místo na výlet jel manžel na pohřeb a já osiřela s klukama. Princezna byla ve školce. Vklidu jsem si skočila pro pár věcí do lékárny (u nás je lékárna také drogerie) a mladé panstvo nechala doma samotné.
Hned po Pesachu jsem založila kvásek. A dneska upekla první šumavu! Vyšel žralok, ale jedlé to snad bude. Kvas voní a vypadá dobře a snad mu chybí jen to, aby trochu zesílil.
Teploty venku teď k večeru prudce klesly. Ve vzduchu je prach, že sotva vidíme sousedy, a hřmí. Od noci má zase pár dní pršet, takže bazénovou sezónu opět nezahajujeme.
Na výlet nakonec vyrazil jen prvorozený, s kamarádem a jeho tatínkem, k potoku Kziv. Popřála jsem mu pěkný výlet a ať dává pozor na případné úlomky a na žádná železa nesahá… Ještě se nevrátili, tak doufám, že tu bude dřív než bouřka.
