Oukej, takže další den křičících oznámení z telefonu, houkání a výbuchů. Vzdálených naštěstí. Víc a míň. Občas se zaklepou okna, ale kdyby zůstalo jen u toho, člověk bude rád.
Noc nebyla žádný med, ale také žádná hrůza. 4:41, 5:18 a 5:43 upozornění na raketu mířící naším směrem. Před tou šestou to houkalo vedle a mysleli jsme, že je to u nás, takže se manžel přiloudal a přisedl k nám. Dost jsem se obávala, že se mrňousové už nevrátí spát. Ale vrátili, oni včera usnuli vážně pozdě. A já byla tak hotová, že teprve teď zpětně koukám, že to bylo 3x, ani jsem si to nepamatovala. 7:31 zas a tentokrát siréna a rakety i na nás. V 7:46 nás propustili z mamádu a oba malí samozřejmě vystřelili s tátou. Mně a zbytku se povedlo pospávat až do půl deváté.
Prvně od začátku války jsem vyrazila mimo zahradu. Princezna byla pozvaná ke kamarádovi a vzhledem k situaci jsem se rozhodla, že ji tam samotnou nenechám. Máme to k nim sotva kilák, na druhou stranu vesnice. Ale připadalo mi to mnohem delší… A dorazili jsme – s ohňostrojem nad hlavou. Čtyři moc pěkné odstřely raket mířících někam na Karmiel. Ani nás to nerozhodilo. Rozhodně lepší než kdyby začala houkat siréna.
Po dvou hodinách jsme se vrátily v pořádku a bez úhony domů a naplno jsem převzala péči o všechny děti. Giyora nutně musel dodělat novou osnovu pro kurz průvodců. Dneska jsem se svojí tichou hodinkou měla smůlu. Holt ne pokaždé je možnost. Ale zvládl to a docela dobře. I by stihl ještě večer nakoupit, ale přesně ve chvíli, kdy se chystal vyrazit, přišlo zas upozornění, od odpoledne třetí. A tentokrát útok následoval a přidal se i Libanon, tak jsme v mamádu trčeli přes dvacet minut. Nákup se odkládá.
Já se motala zas hodně v kuchyni. Zbavila jsem nás jednoho balení burákového másla a upekla sušenky. Lehce jsem je spálila a rakety za to tentokrát nemůžou. Jenom jsem zapomněla po upečení otevřít dveře trouby…
Taky jsem děckám vyráběla domácí mallawach. Je to všehovšudy placka z listového těsta, co se jí s posekanými rajčaty. Když se to koupí jako polotovat, je v tom spousta margarínu a chemikálie, tak raději dělám domácí. Jenže je to příšerně pracný. Pekla jsem souběžně na dvou pánvích, aby to bylo rychlejší – a vyšlo to! Recept časem dodám. Ale dneska už zas padám na čumu a chystám se do hajan. Při nejhorším najdete v angličtině a překladač… Koukám, že se tomu říká i Yemenite Jewish Pancake, to jsem ani nevěděla (https://food52.com/…/72132-malawach-yemenite-jewish…).
Taky jsem sepsala na blog článek o mamádu, hodně se ptáte:
Dobrou noc. Kéž ji přeruší jen kopance prcků (co mě jindy umí tak prudit ;)).
