Jmenuji se Monika Yael Erez. Yael se k rodné Monice přidala v listopadu 2018, po mojí úspěšné konverzi k judaismu.
Svatá zem mě okouzlila už při první návštěvě v roce 2008. O dva roky později, během mé služební cesty v severoizraelské Haifě, mě okouzlil také jeden její obyvatel, za kterým jsem se v lednu 2011 odstěhovala do mošavu blízko hranic s Libanonem.
Můj muž je, jak asi správně tušíte, místní, Izraelec. Jmenuje se Giyora a hodně se o něm dočtete. A jo, stěhovala jsem se sem kvůli němu. Slíbil mi, že se s ním nikdy nebudu nudit… . Poznali jsme se ve firmě, kde jsme oba pracovali, když mě do Izraele v roce 2010 poslali na tři týdny na služební cestu. Máme spolu čtyři potomky – tři syny a holčičku. Nejmenují se David, Jakub, Matěj a Hana, ale pro zachování anonymity (a zjednodušení skloňování v češtině ;)) jim tady na blogu takhle budeme říkat. Nejstarší se narodil 2013 a nejmladší 2021. Žijeme ve vesničce na izraelském severu, desítky kilometrů nad Haifou, kus do vnitrozemí od Akka. Život tady miluju a neumím si představit místo, kde by mi bylo líp! I po všech válkách, co jsem tu už zažila…
Původní záměr mého blogu byl informovat přátelé o tom, jak se mi tu žije, a také uklidnit ty, co se o mě strachovali.